Kopřiva dvoudomá

Urtica dioica

Kopřiva je trvalka z čeledi hluchavkovitých vysoká 30- 100 cm. Na stonku i listech jsou jedovaté pálivé chloupky. Květy jsou zelené u samčí i samičí rostliny.

Roste vemi hojně u plotů, kolem cest, na rumovištích, mezi keři. Kopřiva je ukazatelem dusíku v půdě.

Pokud chceme kopřivu pěstovat v čistém prosředí na vlastní zahradě, rozdělíme starší trs a část zasadíme na námi vybrané zastíněné místo. Kopřiva je na pěstování velmi nenáročná, šíří se oddenky a brzy se rozroste.

Sbíráme listy (raději v rukavicích) několikrát do roka, případně nať. Na podzim také kořen. Existuje několik druhů kopřiv (menší žahavka roční, kopřiva jednodomá),sbíráme kteroukoliv z nich a to až do září, více účinná je však do poloviny června.

Kopřiva má velmi rozsáhlou oblast použití:

• povzbuzuje metabolizmus
• čistí krev
• působí proti virům (především chřipkovým)
• protisklerotické působení
• protiprůjmový účinek
• podpora funkce žlučníku a jater
• při kataru žaludku a střev
• pomáhá při nemocech močových orgánů
• při nemocech dýchacích cest
• podpůrný prostředek při cukrovce - podporuje funkci slinivky
• zlepšuje látkovou výměnu
• zastavuje krvácení
• zlepšuje funkci vaječníků
• účinkuje proti anémii
• proti vypadávání vlasů
• podpora hojení ran

Připravujeme  odvar  pokud chceme silnější působení.
Jarní čaj (dle J.A.Zentrich) na "čištění" krve: 20g mladých čerstvých kopřivových kořenů umyjeme, pokrájíme, zalijeme 1/5 litrem studené vody a 8 minut povaříme. Poté necháme 10 minut louhovat. Popíjíme během dne.

Nálev  působí jemněji. Vhodná je jarní a podzimní kopřivová kůra pro zlepšení látkové výměny, cca 1/2 litru čaje popíjeného během dne po dobu 3 týdnů.

Kopřivová vlasová voda proti vypadávání vlasů: ohřejeme 1/2 litru vinného octa, do něho přidáme hrst nakrájených kopřivových kořenů a vaříme 10 minut. Po vychladnutí přecedíme přes jemné plátno a každý den si ocet vmasírujeme do vlasové pokožky.

Z mladých kopřiv můžeme udělat špenát, přidat je do nádivek, výborné jsou do polévek spolu s popencem, libečkem a sedmikráskou.

Čerstvá kopřiva obasahuje jed v pálivých chloupkách, sušením a vařením se ztrácí, proto můžeme kopřivu používat dlouhodobě (ne trvale). Nemá žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky. Existují však jedinci, kteří jsou na kopřivové přípravky alergičtí, přestože kopřiva sama působí proti alergiím.

Kopřiva je vhodná k výrobě postřiků a zálivek pro ochranu rostlin. Macerát z kopřivových listů - 500 g čerstvých (100g sušených) kopřivových listů nakrájíme na drobné kousky, zalijeme vodou (ideálně dešťovou) a necháme 24 hodin louhovat. Poté přecedíme (rostlinný zbytek je možné přidat na kompost) a použijeme na postřik proti mšicím a také k zálivce pro lepší zdravotní stav rostlin.